Ledoví muži a jejich kuchařka
Ledoví muži – Pankrác, Servác a Bonifác – každoročně kolem poloviny května přinášejí prudké ochlazení, noční mrazy a déšť. Jejich příchod, známý z lidových pranostik i historických záznamů, představuje poslední záchvěv zimy a klíčový bod pro zahrádkáře a zemědělce. Své místo má v tomto období i svatá Žofie, která podle tradice „zalévá políčka“ a značí konec mrazivého nebezpečí.
PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D.
Svatí Pankrác, Servác a Bonifác, jejichž svátek připadá na 12. až 14. května, přinášejí výrazné ochlazení, noční mráz a vydatné dešťové srážky, někdy dokonce se sněhem. Tito ledoví muži, označovaní také jako ledoví bratři, ledoví a mokří svatí anebo kamenní a železní muži, představují poslední záchvěvy zimy a návrat nočních mrazíků. Váže se k tomu ostatně i jedna z pranostik: „Ledoví muži – spalují mrazem ovoce i růži.“
Označení ledoví muži vychází z lidového pozorování počasí. Historie ledových mužů, raně křesťanských mučedníků, je však podstatně starší a s meteorologickými jevy nesouvisí. V některých oblastech (severní Německo) je mezi ledové muže řazen ještě svatý Mamertus (11. květen). Rozdíl v počtech ledových mužů odpovídá počasí, ochlazení v severních oblastech nastává dříve než v jiných částech Evropy.
Nejstarší dochované záznamy o náhlém poklesu teplot a mnohdy i mrazu pochází ji z 15. století. Naši předci si povšimli, že kolem 10. května s neobyčejnou pravidelností přichází sice krátké, ale velmi prudké ochlazení. Ledoví muži totiž vystihují meteorologickou singularitu, pravidelně nastávající odchylku od převažujícího trendu počasí ve střední Evropě.
Ledoví muži se nevztahují pouze ke specifickému klimatickému výkyvu, ale jsou důležití z hlediska venkovního výsevu a výsadby plodin. Ledoví muži totiž s sebou odnáší zimu a znamenají příchod teplejšího počasí. Ostatně i o tom vypovídá pranostika: „Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.“ Teprve po jejich odchodu pomíjí nebezpečí mrazů a hrozba pro úrodu, zejména v případě nových výhonků, mladých rostlin a kvetoucích stromů a keřů.
Ledové muže doprovází uplakaná čili deštivá Žofie, která připadá na 15. května. To vyplývá z jejího lidového označení kuchařky ledových mužů, ale i z pranostik „Svatá Žofie políčka často zalije“ nebo „Svatá Žofie vaří z vody“. Svátek svaté Žofie, křesťanské mučednice a panny, náleží podle staročeského kalendáře k poslednímu dni jara. Právě na její svátek se začíná sázet. Je považována za patronku, která ochraňuje před mrazy a pomáhá při růstu osevu na polích.
Na konci května pak malí ledoví muži, svatí Urban, Filip a Beda (25. až 27. května), přinášejí deštivé počasí a ochlazení, které však není natolik výrazné. Podle některých pranostik však jejich příchod může pro úrodu rovněž znamenat ztráty a ohrožení: „Urban, Filip a Beda – může být běda.“
Zdravá pleť
Konopná směs s violkou a lopuchem, která pročistí a rozzáří vaši pleť.
Štíhlá linie
Bylinná směs s černým a zeleným čajem, který chrání buňky Vašeho těla, mátou na podporu trávení a maté pro vylučování vody z organismu.
Hladké pozadí
Bylinný čaj se svízelí, který podporuje činnost lymfatického systému a kopřivou, která přispívá k vylučování vody z organismu, vitalitě a svěžímu vzhledu pokožky.
Mohlo by vás také zajímat
Květy stromů nejsou jen ozdobou jara, ale i zdrojem léčivé síly. Hloh, lípa nebo bříza nám nabízejí podporu pro srdce, imunitu i duševní klid – stačí jen vědět, kdy a jak jejich dary využít.
Tato drobná a často nenápadná bylinka v sobě skrývá překvapivě silné účinky. Sedmikráska chudobka pomáhá hojit rány, zklidňuje podrážděnou pleť a může být užitečným pomocníkem při stresu nebo potížích s trávením. Poznejte, proč si zaslouží více než jen obdiv za svou krásu.